Psaní leváků

Psaní leváků

Leváctví není nemoc a není třeba mít obavy. Levorukost je běžným jevem, který je v současnosti ve školním prostředí přijímán bez rozpaků učitele. Odborné zdroje uvádějí, že v dnešní populaci je přibližně 10 % leváků, přičemž většina připadá na mužskou část populace.

Leváctví může být vrozené či zděděné a je výsledkem přirozeného neurofyziologického vývoje. Doba, kdy byli leváci přeučováni na preferenci pravé ruky, je naštěstí překonána. Narušení vývoje dítěte a jeho duševního zdraví tímto postupem bylo jasně prokázáno, a proto se od „přeučování“ ustoupilo již koncem 60. let minulého století.

Společenský přístup k levoruké populaci zaznamenal pokrok. Je již více firem, které vyrábějí hračky a různé pomůcky, které jsou přizpůsobeny držení v levé ruce. Obava rodičů někdy vzrůstá před vstupem dítěte do školy. Avšak učitelé jsou v dnešní době dostatečně informováni, jak s levákem pracovat. Pokud se vyskytnou pochybnosti, zda jde opravdu o leváctví, je třeba konzultace s odborníkem, který může provést zkoušku laterality.

Pro školní prostředí je první a základní zásadou při práci s leváky individuální přístup k dítěti. Žáka leváka musí učitel posadit tak, aby svého souseda v lavici měl po své pravé ruce. Tak získají oba žáci dostatek prostoru pro práci v hodinách. Nemělo by se stát, že dítě jen z důvodu své levorukosti bude sedět v lavici samo. Mohlo by totiž svoji levorukost následně vnímat jako handicap. Při výuce psaní žáci nejprve procházejí tzv. přípravným obdobím. V jeho průběhu se učitel elementarista zaměřuje u žáků na uvolnění ruky, rozvoj jemné motoriky a upevnění hygienických návyků důležitých pro správné psaní. K výuce jsou používány uvolňovací cviky. Již v této fázi je nutné sledovat, jakým způsobem drží levák psací potřeby. Držení psacích potřeb, které se u praváků a leváků neliší (prostředníček podpírá, palec drží a ukazováček je položen zlehka shora – tzv. špetkovité držení), bývá někdy již na počátku prvního ročníku u dětí tak zafixované, že ani při největší snaze učitele nelze chybné držení u některých dětí přeučit (to se týká dětí píšících pravou rukou, ale i levou). Správné držení psacích potřeb je tedy vhodné u dítěte upevňovat již v předškolním věku.

Psaní leváků

Leváctví není nemoc a není třeba mít obavy. Především je důležitý individuální přístup učitele, ale ten by měl být zachován u všech dětí. Místo vhodné pro dítě píšící levou rukou je v levé polovině lavice (pokud sedí v lavici dva žáci).

Jak uvádí I. Vodička (2008), levák může psát dvěma základními způsoby. Prvním z nich je dolní způsob psaní, kdy si pisatel tlačí pero před sebou, přičemž dochází k zakrývání právě napsaného textu. Pro tyto děti je třeba volit písanky, které mají předepsané vzory i na konci řádku. Pokud nemá žák takovou písanku k dispozici, je vhodné, aby tam vzor nacvičovaného písmena učitel předepsal. Tento způsob psaní je metodicky správný, ale pro dítě velmi náročný. Obzvláště ve vyšších ročnících, kdy děti píší do sešitů obsáhlejší texty. Druhým způsobem psaní je horní, které I. Vodička nazývá jako „drápání“ a na základě vlastních zkušeností doporučuje. Ruka se nad písmem stáčí, opírá se hřbetem a po papíře se posouvá zlehka, čímž je omezen tlak na psací potřebu. Žák si vidí do právě napsaného textu. Oba způsoby psaní by měly být prostřídány uvědomělým uvolněním ruky, aby nedocházelo k přetížení svalů. Velmi často se na toto uvolnění zapomíná v závěru psaní, a to i u praváků (viz uvolňovací cviky ruky). Pokud píše levák čitelně, tak respektujeme způsob, který mu vyhovuje, a zaměříme se především na upevnění hygienických návyků během psaní.

Natočení papíru je zcela individuální. Nejčastěji je to tak, že při dolním způsobu psaní je levý roh papíru natáčen směrem vzhůru. U horního držení má levák natočen papír stejně jako pravák, vzhůru se natáčí pravý roh psací plochy. Je však třeba vycházet ze sklonu písma každého žáka a natočením psací plochy pak jeho sklon částečně regulovat. Na toto téma proběhlo mnoho diskusí mezi rodiči, metodiky i zkušenými leváky. Vzhledem k individuálním rozdílům mezi dětmi je tento postup pro ně nejpřijatelnější. Pozornost by měla být věnována také výběru správného druhu psacího náčiní. Pro leváky volíme psací potřeby, které se nerozmazávají. Rovněž osvětlení je jiné než u praváka, a to hlavně v domácím prostředí, kdy rodič musí ohlídat, aby si dítě při psaní nestínilo.

Poradna

pani petra
pani petra
propiska

dobry den,chci se zeptat zda muze ucitelka ctvrte tridy…

Dobrý den, nevím, zda je problém v barvě nebo konkrétní…

PhDr. Jana Johnová Ph.D.
Odborná garantka projektu

Naše webové stránky používají cookies, které nám pomáhají zjistit, jak jsou naše stránky používány. Abychom cookies mohli používat, musíte nám to povolit. Kliknutím na tlačítko „OK, souhlasím“ udělujete tento souhlas.


Nastavení souborů cookies

Cookies jsou malé soubory, které webové stránky (i ty naše) ukládají ve Vašem webovém prohlížeči. Obsahy těchto souborů jsou vyměňovány mezi Vaším prohlížečem a našimi servery, případně se servery našich partnerů. Některé cookies potřebujeme, aby webová stránka mohla správně fungovat, některé potřebujeme k marketingové a statistické analytice. Zde si můžete nastavit, které cookies budeme moci používat.

Nezbytné cookies
Analytické cookies
Marketingové cookies